Demence a autismus jsou dvě neurologická onemocnění, která spolu na první pohled zdánlivě nesouvisejí. Přesto jsou si v mnohém podobné a v tomto článku se budeme věnovat tomu, jak moc jsou si podobné.

Autismus je typicky spojen s rozvojem v raném dětství, zatímco demence je často spojována se stářím. Nedávný výzkum však ukázal, že mezi nimi existuje překvapivá souvislost.

Začněme s autismem. Autismus neboli porucha autistického spektra (PAS) je neurovývojová porucha, která ovlivňuje komunikaci, sociální interakci a chování. V posledních letech se stále častěji mluví o tom, že autismus je metabolická porucha zapříčiněná enviromentálním prostředním. Obvykle je diagnostikována v raném dětství, a přestože může mít různou závažnost, jedná se o celoživotní onemocnění.

Demence je naproti tomu soubor příznaků, které ovlivňují paměť, myšlení a sociální schopnosti. Nejčastěji je spojována s Alzheimerovou chorobou, ale existuje i mnoho dalších typů demence.

Demence je obvykle diagnostikována u starších dospělých a je progresivní, což znamená, že se její příznaky časem zhoršují.

Jaká je souvislost mezi autismem a demencí?

Ukázalo se, že mezi autismem a demencí existuje několik podobností.

Za prvé oba zahrnují změny v mozku. V případě autismu se často jedná o strukturální rozdíly v mozku, které ovlivňují způsob, jakým mozek zpracovává informace. V případě demence dochází k poškození mozku, které způsobuje jeho méně efektivní fungování.

Další podobností je, že oba stavy mohou ovlivňovat paměť a komunikaci. U autismu mohou mít jedinci potíže se sociálními signály a neverbální komunikací, což jim ztěžuje navazování vztahů a interakci s ostatními. U demence mohou jedinci pociťovat ztrátu paměti a potíže s komunikací, což vede ke ztrátě spojení s blízkými.

Možná nejzajímavější je, že nedávné studie naznačují, že mezi autismem a demencí může existovat genetická souvislost. Konkrétně vědci zjistili, že některé geny, které jsou spojeny s autismem, jsou také spojeny se zvýšeným rizikem vzniku demence v pozdějším věku.

Tato souvislost mezi autismem a demencí není ještě zcela objasněna, ale je zřejmé, že se oba stavy v mnohém překrývají.

To je důležité z toho důvodu, jakým způsobem uvažujeme o léčbě a zvládání těchto stavů. Například některé terapie, které se používají na pomoc osobám s autismem, mohou být užitečné i pro osoby s demencí, zejména pak nutriční terapie s terapeutickými dávkami vitamínů B komplexu, C, D, E a aminokyselin Arginin, Karnosin, GABA a další.

Potenciál včasné intervence u dětí s autismem a u osob se začínající demencí

Včasná diagnóza a intervence jsou pro osoby s autismem nebo demencí zásadní. U osob s autismem může ranná identifikace vést k včasným intervencím, které mohou pomoci zlepšit komunikační dovednosti a sociální interakce. To může být důležité zejména u dětí školního věku, které mohou mít s těmito dovednostmi problémy a potřebují další podporu.

U jedinců s demencí umožňuje včasná diagnóza zahájit léčbu a intervence zaměřené na zpomalení progrese onemocnění. To může zahrnovat léky, změnu životního stylu a programy kognitivního tréninku. Kromě toho může včasná diagnóza prospět také pečovatelům, protože jim to umožní plánovat a připravit se tak na budoucnost.

Včasná diagnóza není vždy snadná, zejména v případě demence, jejíž příznaky mohou být zpočátku nenápadné. Existuje však celá řada screeningových testů a hodnocení Alzheimerovy choroby, které mohou pomoci odhalit potenciální problémy dříve, než se stanou závažnějšími.

Celkově nelze přeceňovat potenciální dopad včasné diagnózy a intervence. Má potenciál zlepšit výsledky jak pro jedince s autismem a demencí, tak pro jejich pečovatele. Proto je zásadní, abychom i nadále investovali do výzkumu zaměřeného na zlepšení naší schopnosti diagnostikovat tyto stavy včas a vyvinout účinné intervence.

Úloha faktorů životního stylu při snižování rizika autismu a demence

Ačkoli genetika může hrát roli při vzniku autismu i demence, existují také nejnovější důkazy o tom, že riziko těchto onemocnění může ovlivnit enviromentální prostředí jedince. Jednou z oblastí, kde mohou být faktory životního stylu obzvláště důležité, je strava. Výzkum ukázal, že některé živiny, jako jsou omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty (vitamíny, minerály a aminokyseliny), mohou mít ochranný účinek na mozek. Některé studie dokonce naznačují, že lidé, kteří konzumují stravu s vysokým obsahem těchto živin, mohou být méně ohroženi autismem i demencí. Jedním z takových preparátů je právě Autisil Kids, který jak z názvu vyplývá je určen dětem, ale stejně tak může být velmi prospěšný i seniorům. Dávkování není dle věku osoby, ale dle jeho hmotnosti.

Tím bychom rádi poukázali na potenciál produktu Autisil Kids i pro seniory.

Dalším důležitým faktorem životního stylu je cvičení. Pravidelná fyzická aktivita je spojena se zlepšením kognitivních funkcí a snížením rizika demence. Kromě toho bylo prokázáno, že cvičení zlepšuje náladu a snižuje úzkost u osob s autismem.

Mezi další faktory životního stylu, které mohou mít vliv na riziko autismu a demence, patří spánkové návyky, úroveň stresu a sociální podpora. Například špatné spánkové návyky jsou spojeny se zvýšeným rizikem obou onemocnění, zatímco silné sítě sociální podpory mohou pomoci snížit stres a zlepšit celkovou pohodu.

I když je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom plně porozuměli vlivu faktorů životního stylu na rozvoj autismu a demence, je jasné, že zdravá rozhodnutí mohou mít pozitivní vliv na zdraví mozku. Upřednostňováním zdravé stravy, pravidelného pohybu, dobré spánkové hygieny a silných sociálních vazeb můžeme pracovat na snížení rizika těchto onemocnění.

Závěr

Závěrem lze říci, že ačkoli se souvislost mezi autismem a demencí může zdát na první pohled překvapivá, je stále jasnější, že mezi těmito dvěma neurologickými stavy existuje mnoho podobností. Studiem těchto souvislostí mohou vědci vyvinout nové léčebné postupy a terapie, které budou prospěšné jak pro osoby s autismem, tak pro osoby s demencí.

Zdroj:

https://www.crossrivertherapy.com/autism/dementia