Odhalit příznaky autismu se u dětí dosud dařilo nejdříve před druhým rokem věku, nejčastěji kolem 18. měsíce. Čím dříve se jeví batole, že by mohlo mít autismus, tím se u něj rozvine většinou závažnější forma autismu (nízkofunkční a mnohdy s přidruženou retardací). Vědci našli způsob, jak některé z příznaků poznat mnohem dříve. Metoda sice zatím není dokonalá, ale její autoři doufají, že v budoucnu pomůže přijít na problém včas.

Nová studie vědců z Uppsalské univerzity a Karolínského institutu ukazuje, že u dětí, u nichž se později rozvinou příznaky autismu, se již od pěti měsíců věku projevuje odlišná aktivita ve zrakové kůře mozku při pozorování určitých typů pohybu. Toto zjištění může naznačovat, že autisté vnímají své okolí odlišným způsobem už od útlého věku – a to může mít vliv na jejich vývoj a učení. Také to samozřejmě ukazuje na jednoznačnou odlišnost mozku oproti zdravě vyvinutému mozku.

Autismus se popisuje jako problémy v sociální komunikaci spolu s omezenými a opakujícími se rysy v chování a zájmech. Výzkumy ale ukazují, že to je jen malá část toho, čím se autisté odlišují, i když ta nejvíce viditelná. Mají také odlišné vnímání různých podnětů a reakce na ně. Je tedy více než jasné, že autismus znamená komplexní poruchu fungování organismu.

Řada studií prokázala souvislost mezi autismem a obtížemi při vnímání celých jednotek ve vizuálních pohybových vzorcích, například když hejno ptáků tvoří na obloze společný pohyb, autista vidí jednotlivá zvířata, ale nevnímá je jako celek. Schopnost integrovat pohybové signály do celkového obrazu je důležitá z hlediska schopnosti správně vnímat, jak se objekty pohybují ve vztahu k divákovi.

Nová studie, která vyšla v časopise Communications Biology, zkoumala aktivitu v mozku pětiměsíčních kojenců sedících na klíně rodičů při sledování různých typů vizuálních informací. Vědci měřili, jak reakce mozku dětí na jednoduché vizuální změny světla (například čára měnící směr), tak na složitější obrazce, kde byla testována schopnost vidět celé jednotky. Při hodnocení vědci použili technologii EEG, která zaznamenává slabé elektrické signály přirozeně vznikající v mozkové kůře při zpracování informací. Signály měřili pomocí elektrod umístěných kolem hlavy na speciálně upravené čepici.

Samozřejmě takovou to studii většina z nás doma udělat nemůže, ale pokud jste již u svého prvního dítěte viděli odlišnosti, které se později ukázaly jako důsledek toho, že dítě má autismus, můžete u dalšího dítěte velmi dobře posoudit jeho chování v průběhu prvních měsíců. Přestože se jedná o kojence, zdraví kojenci již ve věku 3 měsíců vypadají tak, jako by dobře rozuměli, co se děje kolem nich (smích, strach, pláč a gestikulace). Na jeho emocích dokážete vypozorovat mnohé. Pokud však kojenci vypadají jako že jen koukají a pozorují nový svět, tj. neprojevují žádné přirozené emoce, měli byste určitě zpozornět. Jsou to první varovné signály, že něco by nemuselo být v pořádku.

Ukázalo se, že děti, které později – ve třech letech – vykazovaly mnoho klasických příznaků autismu, měly odlišnou mozkovou aktivitu, když se na obrazovce zobrazovaly složité pohybové vzorce. To naznačuje, že mozek autistů zpracovává vizuální pohyb odlišně již od raného dětství. Jednodušší vizuální změny naopak vyvolávaly jasnou a podobnou odezvu v mozcích všech dětí.

„Vidět tento rozdíl několik let před rozvojem příznaků autismu je něco zcela nového a přispívá to k našemu pochopení toho, jak vypadá raný vývoj autismu. Autismus má silnou dědičnou složku a je pravděpodobné, že rozdíly, které pozorujeme ve zrakovém vnímání v dětství, souvisejí s genetickými rozdíly,“ vysvětluje Terje Falck-Ytter, profesor na katedře psychologie na Uppsalské univerzitě a vedoucí studie.

„Subjektivní prožívání vizuálního pohybu kojenci můžeme pouze odhadovat. Vzhledem k výsledkům a předchozím studiím vztahu mezi mozkovou aktivitou a prožíváním u dospělých s touto diagnózou je však pravděpodobné, že jej prožívají odlišným způsobem. Je také možné, že toto zjištění souvisí s vnímáním složitých pohybů, jako je interpretace výrazu obličeje,“ doplňuje vědec.

Naděje pro budoucnost

Studie je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu EASE (Early Autism Sweden), na kterém spolupracují Uppsalská univerzita a Centrum neurovývojových poruch při Karolínském Institutu (KIND). Když byly dětem tři roky, bylo u nich provedeno standardizované pozorování hry s psychologem a na jeho základě každé dítě obdrželo hodnocení míry autismu. 

„V současné době nelze autismus přesněji diagnostikovat dříve než kolem dvou až tří let věku, ale doufáme, že více poznatků o raném vývoji nám v budoucnu umožní provádět tato hodnocení dříve. Rodiny by tak mohly snáze získat podporu a snad i individualizovanou výuku. Mohlo by to také podnítit zcela nový výzkum raných intervencí. Je ale důležité zdůraznit, že přesnost měření EEG byla příliš nízká na to, aby bylo možné předpovědět vývoj jednotlivých dětí. Je proto příliš brzy na to, abychom mohli říci, jestli bude mít tato metoda klinickou hodnotu například pro včasnou detekci,“ uzavírá Falck-Ytter.

V posledních 15 letech přibývají děti, u kterých byl diagnostikován autismus, na celém světě. V Kanadě sledují nárůst až o 95 %, v USA více než o 120 %. V praxi to znamená, že jedno osmileté dítě z 68 trpí nějakou formou poruchy mentálního vývoje. Nárůst počtu případů však může souviset i s větší pečlivostí při vyšetřování dětí a s vyšší pozorností, která je v současnosti autismu věnována.

Dotazník dostanete u pediatra

Dotazník, který odevzdáte při preventivní kontrole v 18 měsících dítěte, dostanete s předstihem, abyste věděli, na co se u svého potomka zaměřit. Osobně jsem ho dostala na očkování dcery v 13 měsících, kdy mě naše pediatrička upozornila na to, že je třeba si jej dopředu nastudovat a vyplnit až těsně před preventivní prohlídkou v roce a půl.

K diagnostice se používá jednotný dotazník, který by měli mít všichni praktičtí lékaři v ordinaci. Včasný záchyt autismu a cílená terapie zvyšuje šanci, že se u dítěte  podaří nastartovat další pozitivní vývoj. Udává se, že v České republice trpí poruchou autistického spektra 1 % dětí. První volba terapie však by měla vždy směřovat na fungování metabolismu. Tj. zaměřit se na zdraví střev a komplexní výživu, jako je například Autisil. Těmto intervencím by nikdy neměla předcházet žádná jiná terapie, jako je například ABA, sun-rise, a jiné. K těmto behaviorálním terapiím můžete přistoupit tehdy, je-li metabolismus ve správné rovnováze díky nutriční vyvážené stravě bez alergenů (lepek, laktóza).

Čeho si u dětí všímat?

Zejména pokud máte první dítě nebo nepřicházíte tak často do kolektivu stejně starých dětí, nemusíte si prvních náznaků, že není něco v pořádku, hned všimnout. A dotazník vám může hodně napovědět. Pokud si navíc nejste v některé z oblastí jistí, můžete na stránkách www.autismus-screening.eu najít kromě již zmíněných otázek také doplněné fotografie s dovednostmi, které je možné při zdravém vývoji dítěte hledat.

Odchylkám v tomto věku je třeba věnovat zvýšenou pozornost a právě fotografie a videogalerie klíčových dovedností, které zvládá dítě ve věku okolo 18–24 měsíců se zdravým vývojem, vám mohou hodně pomoci.

Mezi dovednosti, které jsou sledovány, patří zejména oblast tzv. sdílené pozornosti, například navázání očního kontaktu nebo ukazování prstem na objekty, reakce na zavolání jménem, schopnost sledovat pohled druhého a dělit svůj zájem mezi sledovaný objekt a jinou osobu, pohyb po špičkách, motání se dokola, škubání hlavou ze strany na stranu a jiné.