Sebepoškozující chování, neschopnost mluvit, citlivost na hluk a fyzický kontakt, zaměřování pohledu na předměty, které se točí, nízký oční kontakt.  Každý rok se v České republice narodí zhruba 1500 dětí s autismem. S účinnou terapií je třeba začít co nejdříve, dokud je mozek ještě schopný přestavby, proto je zásadní včasná a správná diagnostika. 

Autismus je závažná pervazivní vývojová porucha, což znamená, že jde o neurovývojovou poruchu, která se projevuje narušením v oblasti sociální interakce, komunikace a stereotypními vzorci v chování a zájmech. Toto narušení může být patrné před dovršením třetího roku života dítěte. V takových případech se většinou jedná o středně závažnou až těžce závažnou poruchu. Naopak v případě, že dítě nejeví do tohoto věku převážnou část příznaků, porucha je většinou lehká. Takoví jedinci jsou označovány jako vysoce funkční autisté, mnohdy je jim jejich onemocnění diagnostikováno až v pokročilém věku.

Zásadní otázkou je, jak vlastně rodiče rozeznají, že něco není v pořádku. Co by je mělo varovat či upozornit? Když pomineme prvotní radost z narození dítěte, je dobré vědět, na co se máme zaměřit, jakých odchylek si všímat. Asi mnohdy není snadné rozpoznat a posléze si též přiznat, že něco není tak, jak by mělo být. Od jakého věku je tedy možné případné změny či odlišnosti v chování u dítěte pozorovat?

Jaké jsou 3 hlavní příznaky autismu u miminek?

Některé známky sociálního deficitu pozorujeme již před 1. rokem života. Na rozdíl od zdravých miminek se autističtí kojenci často vyhýbají očnímu kontaktu a nejeví zájem o lidské hlasy a tváře, také méně často reagují na oslovení jménem.

• Zpoždění dětských milníků (chůze, první slova, apod.)
• Sociálně nepohodlné dítě (nezájem o ostatní děti a hraní)
• Potíže s verbální a neverbální komunikací

Většina rodičů si všimne zvláštností ve vývoji svého dítěte mezi 1. a 2. rokem života. Nejčastěji je znepokojí opožděný vývoj řeči. Dítě kolem roku ještě nežvatlá a nebrouká, v 16 měsících stále nepoužívá jednotlivá slova. Zároveň je omezena i neverbální komunikace, dítě většinou neukazuje, nereaguje na dění kolem sebe změnami ve výrazu tváře, nepoužívá úsměv v sociálním kontaktu. Po druhém roce života se postupně objevují stereotypní vzorce v chování, časté jsou krátké třepavé či kroutivé pohybu rukou a prstů, zejména při radosti či rozrušení. Dítě většinou nemá zájem o běžné hračky nebo si s nimi neumí hrát, nezajímá se o ostatní děti.

Jak se „léčí“ autismus?

Autismus žádným lékem vyléčit nelze. Nejpodstatnější místo v terapii autismu mají vědecky ověřené specializované nutriční, dietní a behaviorální přístupy, které dítěti umožní posílit oblasti, v nichž má nedostatky.

Bohužel v České republice se pomalu do popředí dostávají behaviorální terapie, jako např. ABA terapie či specializované logopedie pro autistické děti. Nutriční terapie, které jsou velmi dobře oceňovány rodiči v USA, jsou zde zatím bohužel tabu.

Nutriční terapie pro autismus

Proč je tak důležitá? Dle nejnovějších zahraničních průzkumů je autismus jako neurovývojová porucha spojována s poruchou metabolismu (autoimunitní porucha), který má zásadní vliv na nervový systém. To znamená v souvislosti s autismem mluvíme o neurobiologickém základě. Jinými slovy vše je v organismu propojené. A o autismu se začíná mluvit jako o autoimunitní poruše, které je dědičná od rodičů.

Výzkum identifikoval možnou souvislost právě mezi nerovnováhou ve složení mikrobioty ve střevech dětí s autismem. To může být spojeno s příznaky, jako je podrážděnost a snížená schopnost mluvení. Rovněž dochází i ke snížené schopnosti koncentrace, způsobené nepohodlím v důsledku zažívacích problémů, jako je zácpa anebo průjem.

Už od 70. let 20. století svět ví, že nutriční přístup může autismu pomoci, díky průkopnickému výzkumu Dr. Bernarda Rimlanda z Institutu pro výzkum dětského chování v San Diegu v Kalifornii. Ukázal, že doplňky vitaminu B6, C a hořčíku výrazně zlepšily symptomy u autistických dětí. V jedné z jeho raných studií v roce 1978 se 12 z 16 autistických dětí výrazně zlepšilo. Následně po výměně za placebo se opět dostaly téměř na původní stav. Jiné studie však nedokázaly potvrdit přesvědčivě pozitivní výsledky u určitých živin. Například francouzská studie na 60 autistických dětech zjistila, že se výrazně zlepšily díky kombinaci vitaminu B6 a hořčíku, ale ne, když byla jedna ze živin doplněna samostatně.

Zdá se, že jedním z nejvýznamnějších faktorů přispívajících k autismu jsou nežádoucí potraviny a chemikálie, které se často dostávají do mozku krevním řečištěm kvůli špatnému trávení a vstřebávání v důsledku špatně fungujícího metabolismu. Mnoho podnětů k uznání důležitosti dietních intervencí pochází od rodičů, kteří si po změně stravy všimli u svých dětí obrovského zlepšení. Na dietní intervenci je to nejlepší, že rodiče nemusí na nic čekat, k velmi rychlému zlepšení dochází po vysazení lepku a jednoduchých cukrů ze stravy. Dietní intervenci je však nutné doplnit o vhodnou nutriční intervenci, díky které se organismus přiblíží k téměř normálnímu fungování metabolismu, tedy i normálnímu fungování mozku.

Lékaři ale často bohužel tyto dietní záležitosti bagatelizují, opírají se například o testy spojené s alergií na lepek, pokud vyjdou negativně, to znamená že dítě alergické není, neexistuje přeci důvod nasazovat bezlepkovou stravu. Bohužel většina lékařů v ČR neumí zcela odpovědět na to, proč děti s poruchou autistického spektra často vychází jako nealergičtí, ale po odstranění lepku ze stravy dochází k mírnému zlepšení. Odpovídá na to ale celá řada zahraničních studií, která říká jedno jediné, autistické projevy souvisí se špatným fungováním metabolismu. A to že v současných testech nedokáže medicína odhalit tyto souvislosti, neznamená, že vaše dítě není nějako formou alergické na lepek a nebude pro něj přínosem jeho vyjmutí ze stravy.

Závěr

Pokud jste se dozvěděli tu smutnou zprávu, že vaše dítě má nějakou formu autismu, je potřeba co nejdříve zažít jednat. Obrátit se na všechny dostupné ranné služby a zahájit včasnou intervenci. Pamatujte ale, než přistoupíte na výchovné a behaviorální terapie, základem vždy musí být nutriční a ideálně i dietní intervence, jinak pokroky vašeho dítěte budou malé a jakékoliv učení bude trvat velmi dlouho. Behaviorální terapie tak budou neefektivní pro všechny strany, především ale pro vaše dítě. Nutriční a dietní intervence by tedy měla být absolutním základem před jakýmikoliv dalšími intervencemi v boji s autismem.