Podle nové studie tisíců posmrtných vzorků mozku mají geny, které se podílejí na funkci imunitního systému, v mozku lidí s některými neurologickými a psychiatrickými onemocněními, včetně autismu, atypické expresní vzorce. Zjednodušeněji řečeno, mozek autisty a zdravého člověka je na první pohled stejný, ale na ten druhý již je odlišný. To nahrává teorii, že za vším stojí zánět v mozku.

Ze 1275 zkoumaných imunitních genů jich 765, tedy 60 %, vykazovalo zvýšenou nebo sníženou expresi v mozku dospělých s jedním ze šesti onemocnění: autismem, schizofrenií, bipolární poruchou, depresí, Alzheimerovou chorobou nebo Parkinsonovou chorobou. Vzorce exprese se u jednotlivých stavů lišily, což naznačuje, že pro každý z nich existují odlišné „podpisy“, říká vedoucí výzkumník Chunyu Liu, profesor psychiatrie a behaviorálních věd na Upstate Medical University v Syrakusách ve státě New York.

Exprese imunitních genů by mohla sloužit jako marker zánětu. Taková aktivace imunitního systému – zejména v děloze – je spojována s autismem, ačkoli mechanismy nejsou zdaleka jasné. „Můj dojem je, že imunitní systém není v poruchách mozku příliš významným hráčem, ale je hlavním hráčem.„, říká Liu.

Liu a jeho tým analyzovali expresní hladiny 1275 imunitních genů ve 2467 posmrtných vzorcích mozku, včetně 103 vzorků od autistů a 1178 vzorků od kontrolních osob. Data pocházela ze dvou transkriptomických databází – ArrayExpress a Gene Expression Omnibus – a dalších dříve publikovaných studií.

Mozek autistů měl v průměru 275 genů, jejichž exprese se lišila od exprese kontrolní skupiny; mozek lidí s Alzheimerovou chorobou měl 638 rozdílně exprimovaných genů, následovaný mozky lidí se schizofrenií (220), Parkinsonovou chorobou (97), bipolární poruchou (58) a depresí (27).

Vzorec projevů souvisejících s autismem se více podobal projevům neurologických onemocnění – Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby – než ostatních psychiatrických onemocnění. Neurologické stavy musí mít podle definice známý fyzický podpis v mozku, jako je například pro Parkinsona charakteristická ztráta dopaminergních neuronů. U autismu vědci takový podpis nenašli.

Nejčastěji se u těchto stavů mění dva geny, CRH a TAC1: CRH je snížen u všech stavů kromě Parkinsonovy choroby a TAC1 je snížen u všech stavů kromě deprese. Oba geny ovlivňují aktivaci mikroglie, imunitních buněk mozku.

Studie provedená v roce 2018 na posmrtné mozkové tkáni zjistila, že geny, které se podílejí na funkci astrocytů a synapsí, jsou podobně exprimovány u lidí s autismem, schizofrenií nebo bipolární poruchou. Tato studie však zjistila, že geny mikroglií jsou nadměrně exprimovány pouze u autistů. Lidé s intenzivněji regulovanými imunitními geny by mohli mít „neurozánětlivý stav“.

Mozek autistických dětí se jeví tak, že v něm probíhá chronický zánět

Z této studie, která se zabývala posmrtnými vzorky mozku autistů a zdravých lidí, se nám potvrzuje řada ostatních vědeckých studií na toto téma. O tom, že mozek autistických dětí je vystaven chronickému zánětu, napovídá dnes již celá řada studií. Otázkou však zůstává, jaké typy léčby se v budoucnu budou využívat a zda se tato nemoc bude dále nazývat poruchou, namísto nemoci, jako doposud. V současnosti jsou autisté označováni jako lidé s poruchou komunikace a socializace, ale jak víte, porucha je porucha a ta se nedá léčit, a proto se jedná o poruchu, jako například narodit se jako Siamská dvojčata! Ale co když autismus není porucha, co když se jedná nejdříve o akutní zánět a později o chronický zánět mozku?

Pokud bychom se skutečně přiklonili k názoru chronického zánětu mozku a našli bychom v budoucnosti úspěšnou léčebnou metodikou, mohli bychom se skutečně dočkat zázraku v podobě úspěšné léčby autismu u dětí. Ale pojďme si bohužel upřímně říct, že k tomu máme zatím ještě daleko. Protože je všeobecně známo, že chronický zánět se léčí opravdu velmi špatně, neustále se vrací, proto se mu vlastně říká chronický. A když mluvíme o chronickém zánětu mozku, určitě by byla jeho léčba mnohem komplikovanější, než například u chronického zánětu močových cest.

Co můžeme dělat nyní v roce 2024 s tím, co vše již známe v oblasti autismu? V současnosti známe úspěšné podpůrné nutriční terapie, které napomáhají svým složením ke zmírnění chronického zánětu v mozku. Dětem a dospělým s autismem se díky těmto terapiím daří o mnoho lépe. Nelze však zatím bohužel mluvit o žádné trvalé léčbě, k tomu je cesta ještě opravdu dlouhá, ale my věříme, že jednoho dne se vědcům podaří ji úspěšně identifikovat. Ze zmíněných studií plyne, že nutriční terapie mohou být dobrou volbou pro další nemoci jako je ADHD, Alzheimerova choroba, schizofrenie, Parkinsonova choroba, bipolární porucha a deprese.

Zdroj: https://www.spectrumnews.org/news/immunity-linked-genes-expressed-differently-in-brains-of-autistic-people/

Nutriční terapie Autisil Junior